Lebaya Samoyed | Lebaya Samoyed

Chovatelská stanice psů plemene Samojed

Když jsme si v roce 2017 pořizovali naší první samojedí slečnu Baylinku, neměli jsme ani zdání o tom, co všechno nás čeká a jak nám ti bílí usměvaví chlupáčči změní život. Tenkrát jsme si prostě pořizovali rodinného psa na mazlení, na vycházky, na sport. Ale o tom, že tím psem bude samojed, bylo rozhodnuto už dávno. Když jsme totiž pár let předtím viděli na naší dovolené na Šumavě prvního samojeda, měla jsem jasno, že tohoto pejska musím jednou mít. Manžel z mého nápadu nebyl nejdřív příliš nadšen. Díval se totiž na věc střízlivějším pohledem a tak viděl, co to bude obnášet a obával se, že takovou zátěž nejsem schopna při našem velmi aktivním životě zvládnout. Nakonec ovšem souhlasil s tou podmínkou, že si štěňátko pořídíme až budeme mít miminko a já budu na mateřské dovolené. V té době jsme měli ještě tu naivní představu, že když nebudu chodit do práce a budu s dítětem doma, budu mít více volného času :-)

Jakmile jsem zjistila, že čekáme miminko, téměř okamžitě jsem se ptala manžela, kdy bude ten slíbený pejsek. Manžel usoudil, že se začneme po něčem poohlížet a uvidíme. Rovněž jsme přemýšleli, zda to má být pes nebo fena. Manžel byl spíše pro psa, já pro fenu, i když kdyby to byl pes, také by mi to nevadilo. Podívali jsme se na internet na inzeráty a měli jsme štěstí. Okamžitě jsme na jeden narazili. Přesvědčila jsem manžela, aby na inzerát zavolal a zjistil, zda jsou štěňátka volná. Souhlasil, že to zjistí. Jen konstatoval, že se jedná o pět fen. Zeptala jsem se: "A to vadí?" On se zamyslel a odpověděl, že vlastně ne. Navíc samojedí holčičky volné byly, a tak nám osud přivál do života chlupaté štěstí.

Ani ne za dva měsíce jsme si jeli pro vybranou fenečku a náš život se začal postupně měnit. Nejdříve jsme usoudili, že by to chtělo psa nějakým způsobem vychovat a tak jsme začali navštěvovat cvičák. I přes moje rostoucí bříško a zvěsti o samojedech, že se ke cvičení vůbec nehodí, nám to celkem šlo. Baylinka byla velmi šikovná a tak netrvalo dlouho a začala navštěvovat pokročilou skupinu. Dále jsme začali zvažovat, zda nebudeme chtít, aby měla i ona jednou štěňátka. Přihlásila jsem se tedy do Samojed klubu ČR a začala zjišťovat, co všechno to obnáší. První na řadě byla výstava. Řekli jsme si, že ji jednou vystavíme a uvidíme, jak dopadne a podle toho se rozhodneme. Plánování první výstavy, nám ale "komplikovalo" blížící se narození naší dcery. Nakonec jsme se rozhodli, že to riskneme a přihlásili jsme Bayley na mezinárodní výstavu do Litoměřic. V dubnu se nám narodila dcera Leonka a květnový termín výstavy se začal blížit. Čím víc se blížil, tím více jsme pochybovali, zda šlo o dobrý nápad. Nakonec to bylo tady a my jsme plni obav a nejistoty vyráželi s šestitýdenní Leonkou směr Litoměřice. Počasí nám naštěstí přálo a užili jsme si krásného teplého dne v zeleni výstaviště Zahrada Čech. A co víc, domů jsme odjížděli se známkou výborná a titulem CAJC.

Užili jsme si krásné léto plné výletů a absolvovali další výstavy. Přišlo září a s ním pro nás první samojedí tábor na Třech studních ve Žďárských vrších. Na táboře jsme zjistili, jak probíhá bonitace, užili si víkendu plného soutěží a aktivit se samojedy a domů odjížděli naprosto nadšeni a rozhodnuti v našem snažení dále pokračovat. Po návratu domů začal manžel přemýšlet, že si pořídíme ještě psa. Museli jsme ovšem vše důkladně zvážit. Přece jen já na rodičovské dovolené, zaměstnaná péčí o Leonku a Baylinku. Manžel v práci nebo na brigádách.... Je možné finančně i časově zvládnout další chlupatý přírůstek do naší rodiny? Po dlouhém rozvažování jsme rozhodli. Pes bude. Tentokrát jsme ale měli jasno. Pořídíme si psa z dobré chovatelské stanice a bude z něj chovný pes. Chovatelka z CHS Orleansnow nám se vším ochotně pomohla a vybrala pro nás "toho pravého" a tak se stalo, že jsme si v únoru roku 2019 jeli pro Xixaa.

Zároveň jsme se připravovali na bonitaci s Baylinkou, která se konala koncem března v Letovicích. Průběh to ovšem nemělo snadný. V týdnu před bonitací celou rodinu postupně postihlo cosi jako dvoudenní střevní chřipka. Naše malá dcerka bohužel omarodila jako poslední, dva dny před odjezdem. Vypadalo to, že nikam nepojedeme. Nakonec jsme se ale rozhodli vyjet. Značně vyčerpaná po náročném týdnu jsem neměla tušení, jak to tam vůbec zvládneme, ale vše dopadlo dobře. Baylinka na výstavě dostala CAC a výsledek bonitace zněl CHOVNÁ.

Doma jsme začali připravovat Xixíčka. Začal také navštěvovat cvičák a cvičit výstavní chůzi a postoj. V květnu jsme s oběma psy vyrazili opět do Litoměřic. Výsledek byl opět uspokojující. Xixi se známkou velmi nadějný a Baylinka opět CAC. Měli jsme radost a plánovali další kroky. První komplikace nastaly v létě a na podzim. Xixík rychle rostl a začal mít problémy s klouby. Museli jsme ho začít šetřit. S cvičákem se skončilo a chodit směl jen na krátké procházky. Léčba pomocí kolagenových injekcí, homeopatik a kloubní výživy naštěstí zabírala. Absolvovali jsme další mezinárodní výstavu v Mladé Boleslavi, Xixi opět velmi nadějný, Baylinka získala třetí CAC a my začali doufat, že by mohla být šampionem ČR, pokud získá ještě jedno CAC v následující výstavní sezóně. To bylo něco, co jsme si doposud vůbec nemysleli, že bychom toho mohli dosáhnout.

Na podzim jsme se zúčastnili dalšího samojedího tábora, tentokrát slovensko-českého u Kunovské přehrady. Úžasné zážitky nás opět povzbudily k dalšímu plánování. V prosinci získal Xixi své první CAJC na mezinárodní výstavě v Praze a my začali s potřebnými vyšetřeními k jeho uchovnění. Po novém roce jsme se zúčastnili národní výstavy v Brně, kde jsme vystavili Baylinku a čekala nás obrovská radost. Získala čtvrté CAC a stala se šampionem ČR.

Další den jsme jeli na oční vyšetření na dědičné vady s Xixim do Pardubic. Velkou radost z předchozího dne ovšem vystřídalo velké zklamání. Xiximu byla zjištěna vývojová vada oční čočky. Na jeho zrak to sice nemá zatím vliv a nejedná se o vadu genetickou nýbrž vývojovou, ale přesto byl označen jako pro chov nevhodný. Cestu domů jsem probrečela. Podobně na tom byla i chovatelka, od které ho máme... Ale nedá se nic dělat. Příroda zkrátka rozhodla za nás. Tím skončily plány s Xixim směrující k bonitaci. Na výstavy sice stále může, ale už mu to příliš k ničemu nebude. Stal se z něj tedy rodinný mazel. Tuto funkci úspěšně zvládá a užívá si ji. :-)

Jakmile jsme se trochu vzpamatovali z prvotního šoku, začali jsme zvažovat, co dál. Manžel už se dlouho zajímal o závody, kterých by se se psy mohl účastnit. Vzhledem k tomu, že Baylinku bude nyní čekat náročné období plánování prvního vrhu, rozhodl se začít na závody připravovat Xixiho. Holt bude kluk do tahu a své vlohy uplatní jinde, když už nemůže být tím plemeníkem :-)

V dubnu roku 2020 jsme nechali nakrýt naši fenu Bayley. V černu se narodila čtyři krásná štěňátka, 3 feny a 1pes. Otcem se stal Momo Mathias Aiaskima. Bylo to velmi krásné, ale náročné období. Nyní se již naše milovaná štěňátka nachází ve svých nových domovech, kromě jedné holčičky jménem Aika, která našla svůj domov u nás a tím se naše smečka rozrostla o dalšího člena.

V září roku 2020 jsme zažili velký a pro nás naprosto nečekaný úspěch, když náš pes Xixao získal na klubové výstavě Samojed klubu titul BOS. Tento úspěch i kladné pocity z toho, že se našim štěňátkům daří dobře a dělají svým majitelům radost, nám dodal energii k plánování do budoucna.

Aika začala navštěvovat cvičák a učila jsem ji výstavní postoj a chůzi. Kartami nám ale bohužel zamíchal covid a opatření kolem něj. Veškeré výstavy byly zrušené nebo se přesouvaly na další a další náhradní termíny. Se značnou nervozitou jsem sledovala, kdy již dojde k rozvolnění a výstavy se uskuteční a to nejen z důvodu, že Aika pomalu vyrostla z třídy štěnat a dorostu a nacházela se již ve třídě mladých, ale především proto, že se blížil termín porodu naší druhé dcery. Dcera se měla narodit na přelomu června a července, s obavami jsem tedy sledovala, jak se veškeré výstavy přesunuly na červen. Nakonec jsem se rozhodla, že to prostě nějak zvládneme. Čtyři výstavy v červnu a z toho posledni necelé tři týdny před termínem porodu ... no děj se vůle boží :-)

S blížící se první výstavou Aika celá vylínala. No co se dalo dělat, budu sice vystavovat naháče, ale vystavovat prostě budu. Musela už prostě začít ve výstavním kruhu, když už se jí blížil rok a stále na žádné výstavě nebyla. Na žádné velké úspěchy to sice bez srsti nebylo, ale trénovala, zvykala si na prostředí výstavních hal a kruhů a šlo jí to výborně. Ale komu to šlo ještě mnohem lépe byla Baylinka, která nám i celému okolí doslova vytřela zrak. Vyhrávala na celé čáře. Pokud jsem o pár řádků výše nazvala Xixiho úspěch velkým, tak co co předvedla Baylinka nedokáži snad ani slovy popsat. Absolutní vítěz všech čtyř výstav, 4x BOB, národní vítěž, CACIB, klubový vítěz obou klubů, splnila podmínky pro udělení titulu Grandšampion a Šampion Samojed klubu. A k tomu ještě něco o čem se mi nikdy ani nesnilo BIS klubové výstavy Klubu severských psů. Připravit obě feny na výstavu a vystavovat v pokročilém stádiu těhotenství nebylo vůbec jednoduché, popravdě řečeno,bylo to doslova na pokraji sil, ale Baylinka mi vše vynahradila. A dokonce i Xixao, kterého jsme na jedné z výstav také vystavili, získal titul BOS. Tím se nám postaral o nádherný zážitek, kdy jsme na výstavě získali hned obě nejvyšší ocenění, Bayley BOB a Xixi BOS. Připadala jsem si, že se mi to snad musí jen zdát. Nadšená jsem opět měla sílu plánovat dále.

Aice se blížil rok, objednala jsem ji tedy na vyšetření potřebná k uchovnění. A přihlásila obě feny na další výstavy. Říkala jsem si, že když jsme zvládli výstavu s Leonkou v šesti týdnech, tak s Inečkou to také dáme a přihlásila jsem výstavy už v srpnu. Zdálo se, že mám vše krásně naplánováno, ale za pár týdnů už mi to jako moc dobrý plán nepřipadalo. Inka se narodila o dva týdny později než jsem čekala. A tak se stalo, že do porodnice si mě šel vyzvednout místo mého muže můj tatínek, protože můj manžel musel jet s Aikou na vyšetření kyčlí, jak jsem to krásně objednala. Na vyšetření očí jsme jeli už s Inečkou, když ji nebyly ani tři týdny. A vrchol mého "úzasného" plánu byla dvoudenní výstava na Brněnském výstavišti, když Inečce nebylo ani pět týdnů. Myslím, že všichni lidé v našem okolí se dělí na dvě skupiny. Jedni si myslí, že jsem se zbláznila a druzí mě obdivují (ale stejně si myslí, že jsem se zbláznila) :-)

Nebudu tvrdit, že to bylo lehké.... nebylo.... ale zvládli jsme to.... a co víc, Baylinka 2x BOS a konečně i Aika, které již trochu dorostl kožíšek, získala svůj první CAJC a dokonce BOJ. Čekal nás tedy další nádherný úspěch kdy na konci výstavy stála v kruhu psí rodina. Otec Momo Mathias Aiaskima s titulem BOB, matka Bayley v titulem BOS a dcera Aika s titulem BOJ. Rozhodčí neměl ani tušení, jak se mu to podařilo vybrat, ale my to věděli a byli jsme šťastní. Navíc Baylinka splnila podmínky pro udělení titulu Šampion ČMKU. Jak jsem se před rokem a půl radovala ze Šampiona ČR a nyní toto.... ještě teď, když to píši, tomu nemohu uvěřit. Za další dva týdny jsme opět absolvovali výstavu a Baylinka opět BOS.

S blížícím se podzimem a ochlazením začal manžel opět trénovat a to tentokráte už i s Aikou. Jelikož byl s jejími výsledky spokojený, rozhodl se ji přihlásit na její první závod a to hned MČR v canicrossu. Dařilo se jim více než dobře. Ve sprintu čistokrevných jedinců si doběhli pro krásné třetí místo. Tento výsledek ho motivoval k dalšímu úsilí a tak nyní se všemi psy nadšeně trénuje a připravuje je na další závody.

V říjnu jsme se zůčastnili světové výstavy WDS 2021 v Brně. Tentokráte mě velmi mile překvapila Aika, která získala v mezitřídě druhé místo a res. CAC, což je na světovou výstavu krásný výsledek a jsem na ni náležitě hrdá.

O týden později se uskutečnil náš první sraz odchovů, kterého se zúčastnili majitelé všech našich štěňátek a i chovatelka, od které máme Baylinku. Sraz se měl původně konat v květnu, ale kvůli koronavirovým opatřením jsme ho museli přesunout na říjen. Počasí nám naštěstí ještě přálo a tak se víkendový sraz vydařil natolik, že jsme se domluvili, že se bude konat každý rok.

Následující víkend Aika úspěšně absolvovala bonitaci a tím se z ní stala chovná fena. Na klubové a speciální výstavě získala 2x CAJC a tituly BOJ a Vítěz speciální výstavy mladých. Čímž splnila podmínky pro udělení titulu Junior šampion.

V současné chvíli plánujeme hned dva vrhy stěňátek na rok 2022, první od Baylinky a druhý od Aiky. Těšíme se na nové majitele našich štěňátek, kteří rozšíří naší psí rodinu....

A tak jsme se dostali od jednoho pejska na mazlení až sem... Samojedi se stali nedílnou součástí našeho života, který si už bez nich nedokážeme představit.

Pokud Vás zaujali tyto řádky, neváhejte se na nás obrátit. Třeba jedno z našich štěňátek změní život právě Vám.